logo FAMU

Střihová skladba

navazující magisterský

Cíle studia
Profil absolventa
Obecné informace o přijímacím řízení
Garant

Magisterské studium je zaměřeno na zevrubné zvládnutí gramatiky a estetiky filmových výrazových prostředků obrazové i zvukové složky, pochopení naratologie, sémiotiky a schopnosti samostatného dramaturgického myšlení a kreativního provedení díla v širším společenském kontextu.

Cíle studia

Studijní program připravuje posluchače pro střihovou skladbu v plném rozsahu audiovizuálních médií s důrazem na soustavné rozvíjení skladebných a tvůrčích schopností s ohledem na nové technologie. Učí je využívat analytické metody interpretace audiovizuálních děl i v rozpracovaném stádiu a své názory prezentovat a argumentačně obhajovat.
Magisterské studium je zaměřeno na zevrubné zvládnutí gramatiky a estetiky filmových výrazových prostředků obrazové i zvukové složky, pochopení naratologie, sémiotiky a schopnosti samostatného dramaturgického myšlení a kreativního provedení díla v širším společenském kontextu.
Po dohodě s režisérem a producentem je schopen samostatně řídit tým svých spolupracovníků z dalších oborů realizace filmového díla.

Cílem výuky střihové skladby je kultivace porozumění jak jednotlivým aspektům audiovizuálního materiálu celovečerního filmového díla, tak i jeho vyznění v celku. Dále jde o získávání dovedností v oblasti sdělení myšlenky skrze filmovou řeč, schopnost formulovat sdělení odvyprávěním příběhu skrze uvěřitelné postavy, i pokročilou schopnost rozklíčovat podtext. Jde o celkový rozvoj osobnosti, při tvorbě cvičení a filmů také proces zrání, osvojování sociálních dovedností a vytváření systémů postojů a hodnot jednotlivce, vedoucích k prohloubení odpovědnosti za své chování a jednání v profesi uměleckého střihače, k vědomému rozvoji oboru a vlastní tvorbě; vnímání a obhajobě místa audiovizuálního umění ve společnosti.

Profil absolventa

Absolvent magisterského programu studia střihové skladby je připraven ke střihu především celovečerního distribučního filmu libovolné metody, všech filmových a televizních žánrů v celovečerní stopáži včetně tvorby na poli nových médií. Zvládá běžně dostupné technologie v oboru, ovládá specifické audiovizuální výrazové prostředky, je schopen jejich tvůrčího využití a má potenciál tento druh umění dále rozvíjet a kultivovat. Získal zevrubné znalosti v uměnovědných a společenských oborech včetně širšího kulturního rozhledu. Může tedy směle zastávat postavení mistra střihu, hlavního střihače, případně kurátora, festivalového výběrčího nebo dramaturga ve filmové produkci či fondu.
Je obeznámen s okruhem pojmů a faktů historie a teorie kinematografie od počátku do současnosti, se zaměřením na posledních 70 let. Konkrétně má znalosti z oblasti teorie a historie střihové skladby, naratologie a dramaturgie. Díky vyučovaným předmětům zaměřeným na světlozpyt, filosofii, psychologii a archetypy postav je schopen uvažovat o nabytých vědomostech v širších souvislostech; rozumí kontextu vývoje kinematografie a provázání teoretických trendů se specifickými historickými epochami.
Chápe do hloubky souvislosti mezi jednotlivými obdobími a tendencemi v realizaci audiovizuálních děl i v myšlení o nich, uvědomuje si časové a prostorové odlišnosti mezi nimi a je schopen zařadit svoji vlastní tvorbu do jejich kontextu.
Absolvent je schopen vyjadřovat se na úrovni formálně správného akademického textu. Při státní závěrečné zkoušce musí prokázat zvládnutí praktických odborných dovedností potřebných k výkonu povolání filmového střihače – ke zkoušce musí odevzdat dokončené, minimálně středometrážní, filmové dílo, kde je autorem střihové skladby a dále dílo autorské (vlastní snímek nebo střihačova verze školního filmu). Dílo je kriticky zhodnoceno komisí, rekrutující se vesměs z filmových střihačů a dalších filmových odborníků či vědců.
Ke každému budoucímu absolvetovi se přitom přistupuje jako k autorovi, respektují se specifika jeho tvorby, zaměření a v potaz se berou i případné kulturní odlišnosti.

Odborné znalosti
- Má znalosti odborné literatury v oblasti tvorby filmu a jeho skladby.
- Reflektuje historické i současné metody tvorby audiovizuálních děl, současné tendence a přístupy k filmovému dílu i audiovizuálnímu dílu vůbec.
- Orientuje se v problematice postprodukce audiovizuálního díla
- Ovládá znalosti odborné literatury v oblasti aplikované teorie filmu i z jeho historie.
- Ví, co je Expanded cinema, Laterna Magica, AV instalace; dokáže vysvětlit principy a funkce filmu ve veřejném prostoru.
- Orientuje se v současné filmové a televizní tvorbě, dokáže jednotlivé tendence zařadit do souvislostí a zformulovat vlastní postoj k dané problematice.
- Rozumí teorii filmového žánru v kontextu inovativních stylových postupů a hry s žánry ve filmech posledních třiceti let.
- Dokáže uvažovat o celku filmu a argumentovat v ustálených dramaturgických pojmech.
- Ví, co jsou předpoklady pro vznik postavy, zná její odlišení od figury a dokáže podrobně popsat prvky, které tvoří protagonistu. Dokáže rozlišit, kdy komunikuje postava, vypravěč a kdy autor.
- Ví, jak je ve vyprávění definovaná tříaktová struktura; jak definovat prolog, epilog, expozici, háček.
- Student je schopen popsat pojem zápletka a odlišit jej od dramatické situace dramatu.
- Pozná příběhové struktury a umí je uplatnit ve své praxi.
- Má zevrubné znalosti vertikální montáže a dokáže ji vysvětlit i na němém filmu.
- Zevrubně zná osobnosti sovětské montážní školy, jejich tvorbu, nejvýznamnější díla, inspirační zdroje, poetiku.
- Zná Kulešovovy experimenty a umí popsat přínos sovětských montážníků pro rozvoj střihové skladby spolu s pozdějším přehodnocením metod režiséry Tarkovským a Pelešjanem.
- Má přehled o metodách tvorby audiovizuálních děl, zná zběžně současné tendence a přístupy k audiovizuálnímu dílu, zejména v oblastech gramatiky filmového jazyka, stylistických figur, typů skladby, předsnímacích jednot a orientace, principů grafické vazby, rytmické vazby, světlotonality.
- Zná a dokáže vysvětlit pojmy mizanscéna a montáž; časoprostor ve filmu - osa, rám, čas.
- Je schopen pokročilé práce s primárními zdroji, zejména s odbornou literaturou reflektující jednotlivé části tvůrčího procesu vzniku audiovizuálního díla a umí aplikovat tyto poznatky do vlastních textů.
- Má hluboké znalosti odborné literatury reflektující jednotlivé části tvůrčího procesu vzniku audiovizuálního díla.
- Ovládá psaní odborného textu na úrovni magistra.

Odborné dovednosti
- Je schopen sestříhat celovečerní hraný, dokumentární, animovaný nebo multimediální krátký film
- Je schopný pracovat s technologií analogového i digitálního filmového záznamu.
- Je schopen komplexního způsobu kritického myšlení, kdy dosažené znalosti v teoretické oblasti jsou odrazovou plochou pro jejich aplikování ve vlastní tvorbě.
- Ovládá vyjadřovací metody audiovizuálních médií (filmovou řeč, gramatiku, naratologii).
- Je schopen poznat a zprostředkovat, jak se metody audiovize vyvíjely a jaké byly kladeny specifické nároky na způsob AV komunikace v celém průběhu jejího vývoje.
- Ovládá tvorbu a využití jednotlivých vyjadřovacích nástrojů audiovizuální tvorby a jejich aplikaci v procesu tvůrčího sebevyjádření (příprava, produkce a zejména postprodukce).
- Dokáže formulovat téma a podílet se na rozvíjení a kritické reflexi scénáře krátkého filmu.
- Dokáže písemnou formou reflektovat svoji uměleckou tvorbu v souvislostech vlastní tvůrčí dráhy.
- Dokáže stříhat živé vysílání z vícekamerového řetězce a rozumí specifikům streamování
- Dokáže pochopit a analyzovat dramatický i nedramatický text.
- Schopnost formulovat téma a podílet se na rozvíjení a kritické reflexi scénáře.
- Dokáže myslet a komunikovat skrze filmovou řeč, je schopný na pokročilé úrovni rozklíčovat podtext.
- Dokáže kreativním způsobem zpracovat pořízený audiovizuální záznam.
- Po dohodě s režisérem a producentem je schopen samostatně řídit tým svých spolupracovníků z dalších oborů realizace filmové díla, komunikovat prakticky se souvisejícími technickými a pracovními obory a rozumět náplni jejich práce.
- Je schopen týmové spolupráce při přípravě a realizaci uměleckého díla.
- Ovládá zevrubně postprodukční proces audiovizuálního díla.


Obecné způsobilosti
Je schopen konstruktivního tvůrčího dialogu.
Je schopen aktivně hledat řešení uměleckého vyjádření v rámci dostupných materiálních prostředků a reflektovat ve svém díle společenskou realitu, která jej obklopuje.
Je schopen svou praxi začlenit do mezinárodního uměleckého i společenského kontextu.

Obecné informace o přijímacím řízení

Předchozí studium:
Podmínkou přihlášení je úspěšné absolvování bakalářského stupně studia v oblasti střihové skladby případně příbuzných oborů filmové tvorby, audiovizuálního umění a podobně.

Požadavky na uchazeče o navazující magisterské studium

K přijímacímu řízení uchazeč předloží tyto práce:
1- dva filmy (ideálně jeden dokumentární a jeden hraný film), na kterých chce uchazeč demonstrovat své tvůrčí kvality jakožto autora střihové skladby
2- bakalářskou teoretickou práci nebo teoretickou práci odpovídajícího rozsahu a úrovně (10-30 stran originálního textu na téma z oblasti filmové teorie)
3- projekt magisterského studia zahrnující:

• téma teoretické diplomové práce
• návrh na tvůrčí projekt, který by chtěl uchazeč v magisterském studiu realizovat
• nástin výběru specializovaných přednášek a seminářů, které by si uchazeč rád zapsal nad rámec povinných předmětů s ohledem na téma diplomové práce a žánr zamýšleného projek
• koncepce doplňkových forem studia (například tuzemské či zahraniční stáže, participace na grantových nebo vědeckých projektech aj.)
Uchazeč, který nestudoval bakalářské studium na Katedře střihové skladby, přiloží ještě svůj stručný životopis a svoji fotografii.


Průběh přijímacího řízení

Formou ústní zkoušky jsou minimálně pětičlennou komisí pedagogů Katedry střihové skladby zjišťovány talentové a znalostní předpoklady uchazeče, jenž bude dotazován na témata související zejména s jeho pracemi, dějinami filmu a teorií střihové skladby. Osobní účast je nutná.

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

Formou ústní zkoušky jsou zjišťovány hlubší talentové a znalostní předpoklady uchazeče. Posuzuje se schopnost zařazovat události do společenského kontextu, reflektovat vlastní tvorbu, prokázat všeobecné vzdělání a společenský rozhled, testuje se schopnost porozumění textu, pohotovost, schopnost argumentace, cit pro vnímání i vytváření podtextu. Komise hodnotí též smysl pro rytmus a také schopnost vyprávět.
Uchazeč musí ve své dosavadní tvorbě v předložených pracech prokázat schopnost analytické reflexe, obrazové a skladebné cítění a smysl pro temporytmus. V diskuzi při evaluaci svých prací by měl odprezentovat své komunikační schopnosti, myšlenkovou samostatnost; měl by být schopen rozpoznat a lokalizovat problematické části audiovizuálního díla.
Podmínkou pro přijetí do studia je prokázaný intenzivní zájem o kinematografii, literaturu, výtvarné umění a další spřízněné umělecké obory.

____________________

Seznam povinné literatury pro uchazeče o studium na katedře střihové skladby FAMU:
Jan Kučera: Střihová skladba ve filmu a v televizi. AMU, Praha 2002 (2. doplněné vydání).
Jerzy Płażewski: Filmová řeč. Orbis, Praha 1967.
Josef Valušiak: Střihovou skladbou k n-té dimenzi, AMU, 2000.
2011. Jaroslav Anděl, Petr Szczepanik: Stále kinéma: Antologie českého myšlení ofilmu 1904– 1950. NFA, Praha 2008.

Seznam doporučené odborné literatury:
Karel Reisz: Umění filmového střihu. Ústřední půjčovna filmů, Praha 1962.
Sergej M. Ejzenštejn: Kamerou, tužkou i perem Orbis, Praha 1961.
Francesco CASETTI, Filmové teorie 1945-1990. Praha, 2008. 406 str., ISBN 978-80-7331-143-8
Aristoteles: Poetika. Oikoymenh, 2008.
Ernst Gombrich: Příběh umění. Odeon, 1992.
BAZIN, André. Co je to film? Praha 1979. 240 s.
Ernest Lindgren: Filmové umění. Ediční sbor Čs. filmu, Praha 1961.
Jan Kučera: Kniha o filmu. Orbis, 1941.
Peter Mihálik: Kapitoly z filmovej teórie. Tatran, 1983.
Walter Murch: In the Blink of an Eye. Silman-James Pr, 2001.
Guido Aristarco: Dějiny filmových teorií. Orbis, 1968.
Petr SZCZEPANIK (ed). Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha 2004. 528 stran
Jurij Lotman: Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky. Slovesnký filmový ústav, 2008

Doporučená zahraniční literatura
ABEL, Richard. French Film Theory and Criticism. Volume I.: 1907-1929. Princeton University Press 1998.
ALTMAN, Rick. Film / Genre. London 1999.
ANDREWS, Dudley.: The Major Film Theories. New York Oxford UP 1984.
BELLOUR, Raymond. Film Analysis. Indiana University Press 2001.
BORDWELL, David; THOMPSON, Kristin, Film Art. An Introduction. McGraw-Hill Education 2012.
BORDWELL, David: Narration in the Fiction Film. University of Wisconsin Press, 1987.
BORDWELL, David, THOMPSON, Kristin. Film History. An Introduction.
McGraw Hill Education 2015.
BORDWELL, David; STAIGER, Janet; THOMPSON, Kristin: The Classical Hollywood Cinema. Columbia University Press 1985.
BORDWELL, David. On the History of Film Style. Harvard University Press 1998.
BORDWELL, David. Poetics of Cinema. New York 2007.
BRANIGAN, Edward; BUCKLAND, Warren. The Routledge Encyclopedia of Film Theory. New York 2015.
CALDWELL, Thomas. Film Analysis Handbook. Sydney 2010.
COOK David A.: A History of Narrative Film. New York: W.W. Norton & Co. 1996
CRITTENDEN, Roger. Fine Cuts: Theory of European Film Editing.Taylor & Francis, 2006
DANCYNGER, Ken. The Technique of Film and Video Editing: History, Theory, Practice. New York / London 2015.
DMYTRYK, Edward. On Film Editing. New York 1984.
FAISERVICE, Don. Film Editing: History, Theory and Practice. Manchester University Press 2001.
FRIERSON, Michael. Film and Video Editing Theory. How Editing Creates Meaning. New York / London 2018
LLEWELLYN REED, Christopher. Film Editing. Theory and Practice. Mercury Learning and Information 2012
MURCH, Walter. In the Blink of An Eye. A Perspective on Film Editing. Silman-James Press 2001.
NICHOLLS, Bill (ed.): Movies and Methods, Vol. I. University of California Press 1976.
NICHOLLS, Bill (ed.): Movies and Methods, Vol. II. University of California Press 1985.
ORPEN, Valerie. Film Editing: The Art of Expressive. Columbia University Press 2003.
PEARLMAN, Karen. Cutting Rhytm. Shaping the Film Edit. London/ New York 2009.
PEARLMAN, Karen. Cutting Rhytms: Intuitive Film Editing. London/ New York 2015.
REISZ, Karel; MILLAR, Gavin. Technique of Film Editing. New York / London 2009.
RYAN, Michael; LENOS, Melissa. An Introduction to Film Analysis: Technique and Meaning in Narrative Film. Bloomsbury Academic 2020.
SALT, Barry. Film Style and Technology. History and Analysis. Starword 2009.
THOMPSON, Kristin.: Breaking the Glass Amor. Neoformalist Film Analysis. Princeton University Press 1988.
____________________________________________________________________________
Seznam povinných filmů pro uchazeče o studium, úprava prací k odevzdání a všechny detaily lze dohledat na oficiálním webu Katedry střihové skladby FAMU.


Garant

doc. Mgr. Ivo TRAJKOV

Docent - vedoucí katedry

E-mail: ivo.trajkov@famu.cz
Telefon: 234 244 368

Pracoviště: Katedra střihové skladby
Detail osoby


.
.